U babičky na půdě jsem našla tento nádherný kytičkovaný talíř, zřejmě ještě po mojí prababičce. Byl dříve trošku nedůstojně využíván jako miska pod květináč, ale jakmile jsem ho trošku oprášila, usmála se na mě jeho rustikální krása. Hned jsem si představila, jak do něj babička servíruje knedlíky s ovocem a já, coby malá holka, je baštím a jsem ulepená až za ušima. Nemohla jsem se dočkat a hned druhý den jsem zrealizovala tuto vzpomínku i pro svou dceru, ačkoliv v poněkud zdravější variantě. A co myslíte? Baštila a byla ulepená až za ušima :-)