O mně
Jmenuji se Barbora a jsem máma, která kromě své malé holčičky miluje také vaření. Moje kuchyně je typická využitím základních surovin, které volím také s ohledem na svou malou dcerku. Ráda experimentuji, nemám ráda polotovary a náhražky, oceňuji kvalitu a poctivost při vaření. Při výběru surovin se řídím hlavou, při vaření svým citem – a zatím mi to vychází.
- Moje cesta k vaření
Jak už to tak v životě bývá, největší radost člověku dělají ty činnosti, ke kterým si vlastně jen tak odbíhá relaxovat z úplně jiného oboru. Ani já nejsem jako vystudovaná ekonomka a soudní zapisovatelka v tomto směru výjimkou. Vaření bylo zkrátka vždy mou zábavou a relaxací, dělanou pro potěchu těla i ducha.
Na to dětské jsem se ale začala orientovat – jak jinak – až s příchodem naší holčičky. Začátek přikrmování jsem se snažila brát velmi zodpovědně, byla to významná událost v mém mateřském životě a chtěla jsem dát dceři ve stravě kvalitní základ, a tak jsem se na něj snažila také náležitě připravit. Pořídila jsem první dětskou kuchařku a začala pročítat informace.
Jak šel čas a dcera rostla, začaly se nevzhledné kašičky měnit v krásná barevná jídla a mě začala opět popadat kuchařská vášeň 🙂 Začala jsem jídlo i fotografovat a sdílet jej se stejně zapálenými kuchaři prostřednictvím sociálních sítí. Postupem času jsem se zdokonalila také v technice focení, až se i to stalo mým velkým koníčkem. Ačkoliv inspirace na jídla pro dospělé jsem kolem sebe měla nepočítaně, nápadů na ta dětská bylo stále jen velmi málo. Rozhodla jsem se tedy, že vezmu vše do vlastních rukou a založila jsem facebookovou skupinu Vaříme malým dětem.
Po čase jsem začala také psát blog Máma v kuchyni. Zprvu spíše jen z potřeby mít své recepty někde uloženy pro pořádek a přehled. Časem se blog stal úspěšným a získal si pravidelné čtenáře i rozhled po širším světě mimo skupinu. Tato stránka je jeho, doufám, důstojným pokračovatelem a umožňuje blogu další rozvoj. Zahrnuje nejen recepty, které jsem za dobu svého předchozího vaření nastřádala, a věřím, že i do budoucna nastřádám, ale také články, recenze, reportáže, novinky a zkrátka prostor pro to, abych mohla nechat vyřádit i své spisovatelské střevo a mohla se s vámi podělit o vše, co se v mém životě děje.
Část webu je věnována také nabídce kurzů vaření pro děti a s dětmi, kterému bych se do budoucna ráda věnovala opravdu aktivně. Chci zkrátka do světa, poznávat reálné tváře, získávat bezprostřední zpětnou vazbu a pomáhat maminkám se stejnými otázkami a problémy, jako jsem měla já kdysi. Jsem jedna z vás a chci vám své znalosti a zkušenosti předávat formou, která vám bude blízká, srozumitelná a příjemná.
Věřím, že tento web není konečnou, neboť úspěch a pochvaly všech maminek, které mé recepty vaří a píší mi krásné vzkazy o tom, jak jejich dětičkám chutná, jak se naučily vařit zdravě, a jak se i jejich manželé spokojeně usazují ke společnému jídlu, mě žene stále kupředu. Jednou se třeba splní i můj největší sen – mít vlastní restauraci s přátelským přístupem k dětem a jejich malým talířkům.
- Čím se řídím při psaní tohoto blogu
Jak stanovuji věková omezení?
Věkovou kategorii receptu stanovuji podle vhodnosti hlavních přísad, ze kterých se jídlo vaří. Vždy přidávám komentář s dětskými specifiky, ve kterých se snažím podle svého nejlepšího svědomí uvádět, které suroviny z receptu jsou pro děti nevhodné a čím se dají případně nahradit.
Proč jsem tento systém zvolila?
Maminky, které čtou tento blog, potřebují vařit tak, aby měly konkrétní pokrm, jehož základ bude vhodný pro dítě, a který pro zbytek rodiny už jen jednoduše dovaří či dochutí. A proto taky takto své recepty píšu – aby byly pro všechny a vše vypadalo jako skutečné jídlo. Z tohoto důvodu najdete v receptech i sůl a různá koření, aby kuchařka věděla, jak má jídlo ochutit pro dospělé. Kdybych se měla řídit věkovým omezením úplně všech použitých surovin, byly by na blogu pouze recepty pro dospělé a starší děti, neboť už dávno nemixuji kašičky a šlichtičky, kterými jsem do roka a půl živila svou dceru 🙂 Na taková jídla by nejspíš ani nikdo nežádal recept, a psaní blogu by tudíž postrádalo smysl. Mnou zvolený systém mi přijde jako nejlepší možný kompromis a skutečná inspirace pro ty, kteří nejvíc tápou, protože potřebují vědět, jak mají vařit jednoduše a efektivně, třeba i „z jednoho hrnce”.
Podle čeho konkrétně stanovuji věková omezení?
Mým základním zdrojem, který od začátku používám pro rychlou orientaci ohledně toho, co je od kdy vhodné dítěti zařadit do jídelníčku, je tato tabulka z webových stránek laktační poradkyně Kojeni.net. Stránka sama o sobě je úžasným zdrojem informací a receptů, její součástí je i odborná poradna, a do začátku mi dala skutečně mnoho. Její autorce za ni chci alespoň touto formou moc poděkovat.
Vkládám pouze ofocený obraz nejdůležitější tabulky, soubor na výše uvedeném zdroji je podrobnější, a to včetně příkladu jídelníčku či doporučených gramáží. Kdo se více zajímá, může prohlédnou pečlivěji v odkazu.
Kromě jednoduchého přehledu ve formě tabulky je ale pro mne mnohem důležitější znát důvody, proč jsou suroviny v tabulce uvedeny právě od toho kterého věku. Získání těchto informací je dílem hodin dlouhého čtení a zjišťování informací napříč různými zdroji, na jejichž kvalitu se samozřejmě snažím úzkostlivě dbát. Zároveň se v teorii dětské výživy snažím i oficiálně vzdělávat prostřednictvím různých kurzů.
- Blogová historie
Krátký seznam největších úspěchů, na které jsem zkrátka pyšná 🙂
- 12.2012 – stala jsem se maminkou holčičky Karolínky a začal se psát nový život (a nejen ten její :-))
- listopad 2013 – objevila jsem nový koníček: začínám fotografovat své pokusy v kuchyni a sdílím je na Facebooku
- červen 2014 – přichází první ocenění mojí snahy a můj první vlastní profil a blog na Pažitce, který je dodnes mou srdcovou záležitostí
- květen 2014 – zakládám skupinu Vaříme malým dětem – pro podobnou vášní „postižené“ maminky
- listopad 2014 – zakládám blog Máma v kuchyni a moje recepty se dostávají více na veřejnost
- duben 2015 – od tohoto data mě najdete i na serveru Toprecepty.cz
- září 2015 – vystoupení v rámci programu festivalu Foodparade
- říjen 2015 – pořizuji živnostenský list a zakládám nový projekt s názvem Máma v kuchyni
- říjen 2015 – akreditovaný kurz „Dětská výživa“
- říjen 2015 – pořádám první kurz vaření pro malé děti
- listopad 2015 – dostala jsem se do finálové TOP 10 ankety Blogerka roku 2015. Nakonec jsem obsadila krásné 6. místo, na které jsem velmi pyšná 🙂
- listopad 2015 – kupuji vlastní doménu a začínám pozvolna pracovat na spuštění nového webu
- leden 2016 – začala jsem pracovat jako lektorka školy Zdravé 5, která vede děti ve školách a mateřských školkách ke zdravému životnímu stylu
- březen 2016 – kurz výchovy ke správné výživě dětí a mládeže
- červen 2016 – stříbrná příčka v anketě Mamablog roku 2016. Moc děkuji za toto nádherné umístění a vaše hlasy 🙂
- 31.8.2016 – finální spuštění nového webu (jako dáreček ke konci prázdnin ;))
- listopad 2016 – 4. místo v anketě Blogerka roku 2016. Z už tak úžasného 6. místa v předchozím roce se stala ta nejkrásnější brambora, jakou jsem kdy získala, děkuji! 🙂
- duben 2017 – započala spolupráce s portálem Slevomat v podobě videoreceptů
- duben 2017 – postup mezi TOP 30 nejlepších v anketě Foodblog roku 2016
- květen 2017 – beru 4. místo v rámci hlasování veřejnosti v anketě Foodblog roku 2016. Jsem strašně štastná za úspěch právě v této kategorii, protože ukazuje, že se blog líbí hlavně těm, pro které ho píšu. Díky vám za to! 🙂
- 26. 10. 2017 vychází kuchařka Máma v kuchyni, druhé moje dítě, první moje kuchařka, takzvaná “moje jednička”
- květen 2018 – 4. místo v anketě Mamablog roku
- 25. 11. 2019 vychází kuchařka Máma v kuchyni 2, druhé moje knižní dítě, takzvaná “kuchařka dvojka”,
- 22. 3. 2021 vychází kuchařka s názvem Loudavé vaření – třetí moje knižní dítě a kuchařka specializovaná na vaření v pomalém či multifunkčním hrnci.
Nyní se již do žádných blogerských soutěží nepřihlašuji a žádných anket se neúčastním. Většina dříve fungujících soutěží změnila svá pravidla či podobu a dostávají se do světa, kterého mě už tolik netěší se účastnit. Všechny ty nablýskané životní styly, dokonale vystajlované děti a soutěže o dudlíky mě upřímně nechávají celkem chladnou. Sem já nepatřím. Jsem obyčejná máma, která prostě občas hodí mastné vlasy do culíku, umaže si tepláky, a občas se prostě úplně normálně splete. 🙂