Domácí bujon (od 6 měsíců)

IMG_1786 (1)Je tomu už pár let, co jsem se rozhodla, že z jídelníčku svojí rodiny vyloučím co nejvíce chemie a náhražek. Spolu s tímto rozhodnutím letěl do koše i bujon, který jsem ale ani tak nepoužívala příliš často. A co teď? 😉

Dříve jsem vždy v mrazáku mívala nějakou tu krabičku do zásoby, ale to zabírá hodně místa. Pak mi kamarádka poradila, jak si zamrazit domácí vývar do tvořítek na led a od té doby mám vystaráno.

Jak na to?

Základem je vývar. Ten vařím úplně totožně jako vývar – polévku, jen táhnu o mnoho déle.

Ostatně, jak udělat pořádný poctivý vývar a jak ho můžete různě obměňovat jsem napsala do tohoto článku 😉

Papiňák na hodinku zapnu, pak odstavím a nechám dojít teplem. Za další hodinku třeba zase na chvíli zapnu, opět nechám dojít. Tento proces samozřejmě není nutný, je jen ekonomičtější, ale vařit můžete samozřejmě i úplně v kuse.

Až se mi zdá vývar dost silný, vyjmu kosti i zeleninu a do hrnce vrátím jen samotnou vodu, myslím tedy samozřejmě tu vývarovou. Tu nechám vařit bez poklice, a narozdíl od předchozí situace, kdy se vývar snažím vařit tak, aby se jen „táhnul“, tzn. aby nebublal a nesrážela se v něm bílkovina, tento opravdu regulérně vařím tak, že bublá. Tím se odpaří voda, vývar se zredukuje a získá hodně tmavou barvu.

Že máte správně zredukováno a můžete začít tvořit bujón poznáte podle toho, že vám tekutina v hrnci už jen velmi obtížně bublá, že se v ní zkrátka už nemá tolik co vařit a odpařovat. V tuto chvíli můžete odstavit.

Když vývar vychladne, zůstává z něj rosol podobný třeba tomu, který je v tekutých bujonech balených do blistru. Lehce chladný, avšak stále tekutý bujon naliju přes trychtýřek do sáčků na led a zamrazím. Stejně tak můžete použít i klasická plastová tvořítka na led, která jsou součástí výbavy mrazáku.

Pokud nechcete mít v kostičkách také sražený tuk a chcete opravdu čistý a nemastný vývar, můžete jej nejdříve nechat zcela vychladnout, tuk posbírat, a zbytek znovu rozehřát a teprve nalít do formiček. Posbíraný tuk nevyhazujte, můžete jej použít jako základ do jiné polévky, nebo s ním vymazat třeba pekáček pod maso. 

Když se mi zdá, že pokrmu chybí to správné „něco“, loupnu do něj kostičku nebo dvě. Do polévek, do omáček, při vaření příloh…

Sílou takový domácí úplně neodpovídá tomu kupovanému, je ho potřeba o něco více, než jedna kostička na litr, ale vzhledem k jeho výrobní ceně si myslím, že se to i přesto pořád velmi vyplatí. Nemluvě o tom, že je to zcela přírodní, domácí a přesně víte, co ve vašem bujonu máte 😉 Vyhlašuju boj umělým kostičkám!

Dětská specifika:

Tak jako vývar obecně, je i tento bujon vhodný pro děti od cca 6 měsíců věku - zkrátka od doby, kdy začínají jíst maso. Někdy se doporučuje nedávat dětem vývar z kostí.
Použitou zeleninu samozřejmě uzpůsobte tomu, co jste s vašim dítětem již vyzkoušeli.
Bujon nesolím, dosoluji až finální pokrm, proto jej bez problému mohu použít i pro malé dítě.

článkypolévky

6 komentáře - “Domácí bujon (od 6 měsíců)”

  1. Kamarádka se mě před chvílí nad talířem vepřového na smetaně zeptala, jaký bujón kupuju, že má omáčka tak úžasnou chuť. Když jsem jí řekla, že můj (tvůj) domácí, byla nadšená. Takže právě tvůj recept začal kolovat i po naší vesnici. Díky moc ! Jitka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *