Hráškovo-špenátová krémová polévka (od 8 měsíců)

Hráškovou polévku miluje, špenátovou nejí. Znáte to? A co se stane, když uděláte hráškovou se špenátem? Nikdo to nepozná, SAMOZŘEJMĚ ;-))

Na cca 4 porce:

  • 200 g mraženého hrášku
  • 100 g mraženého špenátu
  • 1 cibule
  • 3 stroužky česneku
  • cca 700 ml vývaru
  • sůl a muškátový oříšek dle chuti
  • smetana nebo plnotučné mléko ke zjemnění
  • olej dle potřeby

Na malém množství oleje osmahněte nahrubo pokrájenou cibuli. Až začne zlátnout, přidejte ještě česnek na plátky a společně dopečte. Poté podlijte vodou nebo vývarem, nechte přijít k varu a přidejte hrášek a špenát. Jen krátce prohřejte a poté rozmixujte tyčovým mixérem na hladký krém. Zjemněte jej smetanou nebo plnotučným mlékem a dochuťte solí a nastrouhaným muškátovým oříškem. V případě potřeby nařeďte ještě dalším vývarem na správnou hustotu.

Doporučuju servírování s pár kapkami panenského oleje, přidat můžete i libovolná semínka (od 2 – 3 let) či krutony. S kouskem chleba polévka směle nahradí i hlavní chod.

Dětská specifika:

Smetana nebo mléko po tepelné úpravě jsou tabulkově doporučovány od 1 roku. Nic se ale nestane, pokud je ke zjemnění menším dětem nepoužijete.
Pozor na cibuli a česnek - jsou hůře stravitelné a mohou nadýmat, nedávejte je tedy dětem, které ještě nemají tyto potraviny vyzkoušené.
Hrášek je doporučován od 8 měsíců, špenát je vhodný mezi prvními druhy zeleniny.
Dětem do 1 roku nesolíme a šetříme také s kořením.

bezlepkovédo 1 rokuhrášekluštěninyod 1 rokuod 3 letpolévky

10 komentáře - “Hráškovo-špenátová krémová polévka (od 8 měsíců)”

    1. Dobrý večer, milujeme hráškovou polévku, ale nikdy se mi nepodaří rozmixovat na jemný krém. Vždy tam zůstanou kousky jakoby slupky hrášku. Cedím to pak přes sítko, ale není to ono. Nemáte pro mě radu?

      1. Leni, já používám smoothie mixér, který to podle mě umí asi nejlépe. Ta struktura asi není tak hladká, jako když děláte jiné krémové polévky, ale žádné dusivé slupky tam taky nezůstávají. Tak jestli máte možnost, zkuste ten 🙂 B.

          1. Tak doporučuju pořídit, pokud neděláte ořechová másla a takové komplikovanější věci, tak postačí nějaký jednodušší, já mám taky jen takového prcka za pětistovku a frčí u nás denně 🙂 B.

  1. Dobry den,
    ziju ve Svedsku a mam prcka, co brzy zacne ochutnavat vic nez materske mleko, tak hledam napady vsude mozne. U nas je ale spenat a veskera listova zelenina pro deti do 1 roka spolu s medem a nepasterizovanym mlekem tabu. Vy ho ale radite mezi prvni ochutnavane zeleniny. Mohla byste me prosim nasmerovat na ty tabulky, podle kterych se v Cechach jede?

    1. Dobrý den Tino, u toho špenátu konkrétně to bude kvůli obsahu dusičnanů, které skutečně mohou v organismu způsobovat to, podle čeho se jmenují – dusit. Malé děti do půl roku na ně nejsou rezistentní a mohly by skutečně mít problémy, proto se to někdy oddaluje s ohledem na to, že se často doporučuje začínat s příkrmy od 4 měsíců a pak by toto riziko skutečně vzniknout mohlo. Doporučuju teda v první řadě s příkrmy počkat do šestého měsíce. Pak bych se už občasného podávání špenátu a další listové zeleniny nebála. Med je jiný problém, tam jde o obsah botulotoxinu (a toxiny jsou jedy), s tím bych určitě minimálně do roka počkala. Jinak to, jak a podle čeho stanovuju věková kritéria si můžete pročíst v tomto článku, který jsem tomuto tématu věnovala. Držím palce v začátcích 🙂 B.

      1. Dekuji za odpoved i link 🙂 Zeptala jsem se i u nas a mate pravdu, jde o obsah dusicnanu. Ty ruzne pristupy jsou zajimave 🙂 S prikrmy samozrejme zacneme az od pul roka, ale tady se doporucuje od 4. mesice pod ochranou kojeni davat ochutnat (opravu jen ochutnat malinke mnozstvi) co nejvice potravin. Prcka to moc bavi a uz se tesim, az mu budu varit podle vasich receptu 🙂

        1. Tomu co uvádíte se říká „imunitní okno“, to by Vám ale mělo fungovat i později, podmínkou je samozřejmě současné kojení, jinak tato teorie význam nemá. V zahraničí se často propaguje poměrně brzy, protože tam i maminky chodí brzy do práce, v našich českých podmínkách maminkám říkám, že není kam spěchat, neb u nás se kojí povětšinou alespoň do jednoho roku věku dítěte. Každopádně ano, máte pravdu, přístupy jsou samozřejmě různé a i stravovací zvyklosti v daných zemích taktéž 🙂 B.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *